Další den prázdnin jsme s dětmi strávili návštěvou muzea v přírodě v Zubrnicích. Muzeum leží v kopcovité krajině Českého středohoří, kam jsme se vydali částečně vlakem a částečně autobusem. Pro děti je cesta vlakem dobrodružství, a proto se na ní těšily. A to ještě nevěděly, co všechno zažijeme. Začali jsme návštěvou mlýna, kde nám pan průvodce ukázal, jak se ve mlýně mlelo a proč. Dále jsme pokračovali na nádraží v Zubrnicích a přenesli se do dob, kdy po kolejích jezdila pára a místo telefonu se používal telegraf.  V budově stanice jsme našli původní expozici o historii dráhy, čekárnu a dopravní kancelář s původním vybavením. Velmi zajímavá byla sbírka historických drezín. Za pozornost stála prohlídka železničních vozů, které byly vybaveny světelnými i zvukovými signály. Další část okruhu patřila prohlídce Kupeckého krámu, kde si děti vyzkoušely, jak se dříve prodávalo i nakupovalo. Nevynechali jsme ani kostel sv. Maří Magdalény, kde jsme si i zazpívali. Co nás asi nejvíce nadchlo a co nám bylo i blízké byla návštěva budovy Národní školy. Posadili jsme se do starých dřevěných lavic, vyzkoušeli jsme si jak a čím se psalo a ukázali si, jak se za trest klečelo na hrachu s nataženými pažemi. No nebylo to vůbec příjemné a myslím, že jsme si všichni uvědomili jak moc to tenkrát děti měly těžké. Den utekl jako voda a my se příjemně unaveni vydali na cestu zpět domů. Zubrnice jsou místem, které navštívíme určitě ještě mnohokrát.

více foto ve fotogalerii